Letošní ročník NORTH YOYO CONTESTu (NYC) proběhnul, stejně jako v loni, v ústeckém klubu Apollo. Yoyerská účast na NYCu byla opět trochu nižší než v předchozích letech. Důvody poklesu zájmu bych viděl v několika aspektech - prvním z nich bude zcela jistě přesycenost letošní sezóny na contesty. Druhým, neméně důležitým důvodem, bude pravděpodobně lokalita - přeci jen je sever Čech pro yoyery z Moravy poměrně daleko, kor v situaci, kdy je většina yoyerů ještě školou povinných a potřebují tedy rodičovský doprovod. Toto je téma k projednání na úrovni CYA.
NYC měl letos i dva zahraniční hosty - Kentaro Kimura tráví letošní léto v Čechách, takže jeho účast žádným velkým překvapením nebyla. Naopak účast Jeffa Coonse aka YoyoPunk, člena Duncan Crew, překvapením byla, mám dokonce pocit, že i pro něj samotného `o]. Celý contest probíhal v klidu a v pohodě, žádná velká překvapení se neudála. Za organizaci patří dík především Toomikovi a Banánovi. Trochu obrazové dokumentace z ruky Kuby, Máři a mojí najdete na tradičním místě.

Šestého šestý jsme se tradičně sešli k oslavnému YOYO DAY BBQ ve vysočanském Podviní. Letos nám po asi třech letech nepršelo, bylo krásně (popravdě bylo neuvěřitelný vedro). Sešlo se nás oproti předchozím rokům trochu méně (něco kolem třiceti), ukázali se však i někteří "příliš se neukazující" yoyeři - takové tradiční to bylo, jak jsem ostatně zmínil už na začátku.
Netradičně nás navštívil Kentaro. Netradičně Korda uspořádal Dinosauří závod, ve kterém byl nakonec největší dinosaur Hyblator.
A pak už bylo vše tradiční - hodně jídla, pití a vůbec všeho, za což patří největší dík Majorovi a Čóčovi. Mrkněte do galerie na fotky, ať se příští rok taky ukážete...

Jak ste si jistě všimli, server byl minulý čtvrtek odpojen a byl týden nedostupný. Proč to trvalo týden? Bylo nutné zajistit nový housing (ubytování pro server na kterém yoyo.cz běží) a celý stroj tam přestěhovat. Tímto bych rád poděkoval Wostokovi za komplexní realizaci celé akce, Vencovi za převoz a Pa za tradičně perfektní trechnický support.
N E Y O Y O V A T    N E L Z E     ! ! ! !

V průběhu středy 9.6. 2010 bude z technických důvodů odpojen server, na kterém běží stránky yoyo.cz. Budeme se snažit, aby tento výpadek byl co nejkratší, je však pravděpodobné, že opětovné zprovoznění proběhne v řádu dnů (doufám, že jen dnů). V případě, že byste mne chtěli kontaktovat, ať už kvůli objednávce zboží, či kvůli yoyocampu, poznamenejte si prosím můj email brtstvo (at) gmail.com. Díky za trpělivost a držte nám prosím palce ať je výpadek co nejkratší.

Každy rok na jaře byvá hodně contestu, ani tento rok není výjimkou. SMYC už je za námi, takže byl na řadě PYP a o něm vám budu vyprávět.
Stejně tak jako loni se odehrál, závod českého yoyo poháru, Pražský yoyo přebor, který tentokrát pořádal Robert Kučera spolu s Peterem Kišoněm. Kluci si asi řekli, že nám taky udělají contest trošku v jiném duchu a tak také udělali. Namísto klasického klubu, či divadla, se contest odehraval v jaké si hale, která byla přestrojena za klub. Uz od vchodu to byl „nářez“. Po stenách malovánky, místo normálních židli pro diváky, byly staré židle které byly také pěkně pomalované, místo tradičních záchodu, u vchodu jedna krásná Toi Toika.

U vchodu jsem se registroval a šel jsem si odložit věci do „zákulísí“. Tam jsem potkal Robicka, načež jsem se ho zeptal, kde si tady mužu umýt ruce (protože když nemam umyte ruce tak nenahazim ani jeden trick ), odpověděl : „tady nikde, tak jak se ti tady libi?“, z toho jsem měl opravdu ohrmnou „radost“. Celý ten prostor na mě působil, jako slavná továrna Andyho Warhola. Nebyl jsem tak daleko od pravdy, protože náš „český yoyo Andy Warhol“, Pavel Klůs, v jedné části haly vystavoval svoje yoyo fotky, které tam pasovaly jako pr*** na hrnec.

Dobrá, ale abych postoupil už k samotnému yoyování. Mimo normální soutěžní disciplíny, se konali malinkaté srandovní souteže jako P-Chalange (skládaní yoyo na rychlost) a Run the Dog (které yoyo dojede po zemi nejdále), které obě dvě obládl Petr Vilímec. Také se konala soutěž o nejleší combo. Tuto soutěž ovladl Tomáš Bubák, který nasázel naprosto úžasné combo.

Tak a jsme u nejprestiznějších soutěží. Začnu Středně pokročilimi. Třetí byl Jarda Paches, druhé místo urval Petr Vilímec, oba dva z Kralup. Jejich freestyly byla pěkná podívaná, ale na Kryštofa Kuchaře to nestačilo. Ten nám předvedl pořadnou nálož triku a pěknou show. Myslím, že o něm ještě hodně uslyšíme.

Na tuto kategorii navazovala kategorie s názvem X-division. Kde se nám predvedlo pěkné množství zavodniků, to asi proto, že přijela delegace z Madarska, Anglie a z Rakouska. O kvalitni freestyle tedy nebyla nouze. Na prvních třech místech jsem, byl já jako jediný offstringoví závodník a to na 3. místě. Drůhy byl, náš nejlepší Counterweight závodník, Petr Kavka, který předvedl jako normalně skvělý výkon. Vítězem se stal Maďarský 5A závodník, David Molnár, na kterém bylo vidět, že opravdu tvrdě trenuje a ukázal nám opravdu super freestyle.

Tak a jsme ve finále a zbývá nám už jen 1A. Tak takovou porci pěkných freestyle jsou hodne dlouho neviděl. Závodníků bylo 24, takže se udělali dvě našláplé skupiny po 12. Opravdu radost podívat, jak na české yoyoery tak i na zahraniční. Třetí příčku urval, mladičký Štěpán Vrba. Druhý byl Tomáš Bubák, o které se ví, že je dobrý yoyoer, ale jak už je jeho tradicí, tak freestyly vždy mohutně pohnojí. Jenže když se mu konečně povede, tak za sebou nechá všechny ostřílenější yoyoery. Pohár Prahy však, tak jako minulý rok nezůstavá v Praze, tentokrat putuje do Londyna i s Krisztianem Kaluzsou, který ho vyhral se svým nadrceným freestylem, ve kterém nechybí snad žádny prvek moderního stylu.
Chtěl bych poděkavat sponzorum a organizátorum, za contest, který sice měl pár nedostatků, ale byly zdolány a šlo to téměř jak po másle.

Za dveřmi je NYC, takže nás už zase čeká trénovaní na další závody. Hodně štěstí!

Nějak kolem této doby, před deseti lety, si jeden Wostok všimnul na internetu něčeho, čemu se říka yoyo. A protože to vypadalo jako dobrá ptákovina, objednal od společnosti Henrys v postatě jedno z prvních yoyí v české republice – Tiger Snake. Od té doby se opravdu mnoho změnilo. A určitě spíše k lepšímu. Ale zpět k tomu začátku.

V roce 2000 se stalo mnoho, nicméně pokud jde o yoyo byl to přelomový rok. Pan Wostok posloužil za vzor mému bratrovi, panu Brtovi, který, vida tuto pěknou hračku, prohlásivší že to je pěkná pí*ovina a že to chce zkusit taky. A Henrys si mohli zapsat další zářez za Tigersnake do ČR. Koncem roku 2000 přibyl ještě Dik a ve finále o vánocích i já. Tedy mně byl zapůjčen Tiger Snake (imperiální yoyo s gumovými měnitelnými okraji) zatímce zbytek hladce přešel na Vipera (čili butterfly). Legrace to byla velká, zraněni mnoho a hromada triků, která se na nás valila z webu, téměř k nezastavení. Byla to těžce pionýrská doba, kdy jsme se vše učili buď podle obrázků, nebo navzájem od sebe. Nicméně lehké to nebylo. Přece jen nás bylo málo a první seshna až rok daleko. Ovšem o tom jsme taky netušili.

Důležitým nápadem bylo vytvořit český web. Pan Brt a pan Wostok se toho ujali po půl roce s vervou jim vlastní, a tak jsme brzy mohli uvítat první stránky, tehdá na serverech freetekno, což byl vlastně první pokus o nahromadění yoyo informací v nějaké použitelné formě a v češtině. A protože to vlastně byl začátek všeho, byla to doba prioritně experimentální. V zahraničí chrlil nové styly Doctor Popular (věci jako alpha či moebius zůstaly skoro zapomenuty) a tím pádem jsme měli hodně věcí na zkoušení. Ale stále jen mezi sebou a podle obrázků nebo videí. Holt víceméně doba temna. Yoyo se šířilo mezi našimi známými skoro virální rychlostí až došlo na první seshnu.

Nápad sejít se někde venku a yoyovat ve skupině, což vedlo k vypilovávání jednotlivých triků, byl v pravdě geniální. A hned na první seshně, která se odehrávala na Střeleckém ostrově u mostu, se objevil nějaký francouz s diabolem, hračkou, se kterou si už v té době pokud mi paměť slouží hrál třeba Brt. Na tuhle tehdy ojedinělou akci přišlo skoro celé pražské yoyerstvo, tedy všech 6 . V té době jsem měl už Hyperwarp Wing a ke slovu se začal dostávat, krom Henrys a Yomegy, také Duncan. Jejich Freehand byl ve své době opravdu nepřekonatelný kousek. Avšak já byl rozhodnut nenásledovat zbytek, a tak se k nám dostal i styl AA. Nápad seshny se nakonec uchytil natolik, že se začala pořádat každý týden. Nejprve tedy na střelečáku, později přesnuta do Podvinní (z prostého důvodu blízkého bydliště Wostoka a Brta).

V tu chvíli už začalo yoyo nabírat raketový vzestup. Ikdyž stále šlo spíš jen o srandu pár lidí než o nějaký profi sport. O tom jsme v té době ani neuvažovali. Seshny prostě byly jen kvůli možnosti se vidět alespoň jednou za týden, zaházet si a pak jít pokecat do hospody. Yoya jsme si objednávali víceméně singulárně. Proto v roce 2001 přišel další krok - YoYoShop. Neb se yoyerská základna rozrůstala, pan Brt s panem Wostokem přišli s nápadem vytvořit český shop, kde by si mohl pouhý smrtelník z Prahy nebo Horní Dolní objednat yoya, stringy a tak nějak vše co je k yoyováni třeba. Nebylo to snadné. Sehnat yoya a příslušenství od dodavatelů, kteří v mnoha případech o nějaké České Republice v životě neslyšeli, byl v pravdě herkulovský výkon. A neb s námi přímí dodavatelé příliš nechtěli komunikovat, objednávalo se z jejich e-shopů a posléze u Extremespinu. Začalo se skromně, pro kamarády a známé. Nicméně jak se začalo yoyerstvo rozšiřovat, tak se rozšířil i náš yoyoshop v plnohodnotný byznys. Pan Wostok nakonec tento byznys a yoyování celkově opustil, nicméně web yoyo.cz stále spadá pod jeho a Brtovu správu.
Brtovy ceny byly mírné, sortiment slušný a protože byl shop umístěn na yoyo.cz, kde stále rostla návštěvnost, začalo se yoyovat ve velkém. Ale ani to nebylo uplně bez problémů. Pročež Wostok vytvořil yoyoforum, které ve stejné podobě existuje do teď. Bez něj nebylo možné vychytávat chyby v tricích pro lidi kteří neměli možnost přijet do Prahy na seshnu. A tak v roce 2002 došlo na první Yoyocamp.

Yoyocamp jako týden dlouhá seshna v přirodě, spolu s koupáním, procházkami a míčovými i jinými hrami byl důležitou událostí právě pro mimopražské yoyery. Na campu se tak poznávali noví lidé, kteří se do té doby znali většinou jen z fóra. Byla to první pořádná událost, kde se stmelilo jádro celého yoyerstva . A protože byl vybrán termín o letních prázdninách, mohli na tuto akci i mladší, kteří se díky tomu mohli rychleji učit nové triky.

Následující dva roky se krom rozšíření celkové základny mnoho nedělo. Ikdyž ve skrytých kuloárech se začalo mluvit o českém yoyo mistrovství. A zabralo dva roky se na všechno připravit. Takže v roce 2004 přišla první reálná soutěž, pořádaná v klubu Prosek. Obavy o to, jestli vůbec bude nějaká účast, byly nakonec rychle zažehnány, lidí se účastnilo více než se čekalo. Ale stále šlo o nějakou centrální agenturu, která by se právě o soutěž, a zbytek podobných akcí, starala. Pročež rok po prvním mistrovství vznikla Česká Yoyo Asociace. Čímž starosti s takovýmito akcemi přešly na jiné, mladší, krásnější a šikovnější. No a to je asi tak o pohádce yoya v českých zemích zhruba vše. Dávno pryč jsou ty časy kdy to byla jen legrace. Dnes už jde o sponzoring firem, které si moc dobře uvědomují místo České Republiky na yoyomapě světa. A díky lidem jako je Vašek Kroutil už získal náš yoying slušné jméno ve světě. Což je moc dobře. Před deseti lety by nás ani jednoho nenapadlo, jak to všechno dopadne. Nicméně stále platné Brtovo heslo: Neyoyovat Nelze!!! nás povede do dalších dekád tohoto strašně fajn sportu. A tak tedy českému yoyerstvu přeji do dalších let méně přetrhaných stringů, více povedených triků a především stále stejnou legraci jako jsme měli na začátku.